RECENZE: Trojanův Občanský průkaz nekalkuluje, a v tom je jeho síla
Film Občanský průkaz, který míří do kin, bez plakátu i sentimentu ukazuje, že vieweghovská Báječná léta pod psa byla víc pod psa než báječná, zvláště v přirozeně rebelském věku náctiletých.
Stejnojmenná kniha Petra Šabacha na sto osmdesáti stránkách zahrnuje mnohem širší časové rozpětí než film, od srpna 1968 téměř po současnost; přesto působí soudržněji než scénář Petra Jarchovského, sledující pouhé tři roky z normalizačních 70. let.
Ústřední motiv románu tvoří dobová policejní buzerace, úporná a škodolibá, kdy se občanka kontrolovala čistě ze sportu či msty, byť člověk vyběhl jen se psem k patníku – a také kronika marných válek s fízly všeho druhu, přinášejících jen malá, tajná, řídká, o to však hřejivější vítězství smíchu.
Filmový děj orámovala pouť čtyř kamarádů mezi dvěma knížkami, titulní červenou, která je se vstupem mezi dospělé vystavila i zvůli lehce karikovaných slouhů režimu v uniformě, a vysněnou modrou, jež by je zbavila strašáku povinné vojenské služby.
Jejich zážitky jsou scenáristicky rozkošatělé a neuspořádané, ale pocitově účinkují. Dokonce tak, že kdyby se filmy hodnotily jen za náladu, klidně by Občanský průkaz unesl osmdesát procent. Díky klíči, jenž pojí Šabachovo vidění s Trojanovou filmařinou: už žádné laskavé uhlazování, žádná sladkobolná selanka. V říši retra má Občanský průkaz blíže k vyhroceným Poutům nežli k typizované rodinné sáze Vyprávěj – a přitom je to velká legrace.
Otevře ho výjev z hodiny tělocviku, nejprve jen ve zvuku, poté v obrazu, a stačí, aby krom čtveřice hrdinů rázem představil i ráz pokořující doby; ve zkratce, s nadhledem, bez příkras. Zato se skvělou hudbou a s přiléhavým slovníkem dvou světů, o něž tu jde především, totiž otců a synů.
Zjednodušeně řečeno, partu tvoří rebel, básník, génius a vypravěč. Ovšem vytrvalý komentář posledního z nich je zbytečný: byť obsahuje literární parádičky, jen opakuje, co dávno vystihly filmové situace v čele s nabubřelým předáváním občanek, přesným v každém odstínu trapnosti včetně rudých karafiátů. Zde se zrodí nevinná klukovská recese, braná však jako útok a důvod k odvetě.
Stavbu filmu drží pohromadě pouze sled historek a výjevů, ale až na pár výjimek funkčních. Pomáhá i obsazení v mnohdy nezvyklých rolích, třeba Jiřího Macháčka coby úchylného slizouna; bohužel nejen jeho postava zmizí ze scény bez pointy. Zato zůstávají Anna Geislerová, symbolizující nenápadnou sílu maminek, a skvělý Martin Myšička v roli ustrašeného tatínka, jímž syn pohrdá, než se před očima dětí změní v hrdinu – a pak znovu padne na kolena.
Ponižující scéna na celnici přivodí pamětníkům svíravý pocit v žaludku, směs strachu a bezmocného vzteku; podobně soudružský soud po upoceném učitelském sexu, z něhož vane trapno a stydno, člověku připomene, jaké nuly a pro jaké nicotnosti mohly ničit cizí životy. Naštěstí však nejsou nepřenosné; kdyby nic jiného, i teenagery zrozené ve svobodě zasáhne tvrdý okamžik, kdy jejich vrstevník objeví ve svém obdivovaném vzoru ubohou krysu.
Kytara proti pendrekům
Ale hlavně mladí buřiči zabírají vždy a všude: během jímavé květinové vzpoury za oblíbenou učitelku, při rychlém potupném konci protestní hladovky v odporné školní jídelně a zejména sami s kytarou proti hrubé síle pendreků ve scéně, kdy Trojan diváka opravdu nešetří. Další, co nikdy neselže, je odvod: jako by se hrála česká variace na Formanovy americké Vlasy.
Na to, že stojí před kamerou poprvé, si čtyřlístek studentů vede opravdu dobře. Nepatří snad k herecké extratřídě, ale chová se až nečekaně věrně; nenuceně se střídají také vážnější polohy s odlehčenými, od groteskního záchodového skeče po osamělost v závějích s osudovým odhodláním.
Ač film trvá přes dvě hodiny, kupodivu tak dlouhý se v kině ani nezdá – spíše neurovnaný a rozvinutý do televizní šíře. Jasnější dramaturgie by mu prospěla, nicméně hodně se rádo promine za dar upřímnosti.
Občanský průkaz totiž na rozdíl od jiných děl z naší historie nekalkuluje. Jako by Trojan vzkázal – Jen vám chci říct po pravdě, jak to bylo. A to může pouze ten, kdo zažil iniciační cestu od zjitřeného dospívání k předčasné dospělosti 70. let na vlastní kůži.
Tipy z televizního programu
Recenze: Matrix Resurrections 80 %, Spojenci 50 %, Po strništi bos 70 %, Moje nová tvář 65 %, 2012 50 %, Jack Reacher: Nevracej se 55 %, Osm hrozných 65 %, Poslouchej 50 %, Spravedlnost 60 %, Hra s nevěrou 50 %, Kroky a skoky české animace 50 %
Klíčová slova: Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Survivor Česko & Slovensko, Utajený šéf
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Boží mlýny, Iveta
KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde
Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...
Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková
Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka
Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...
I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem
Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let,...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
„Jsem z toho úplně hotová.“ Swift drží prvních 14 příček americké hitparády
Americká popová hvězda Taylor Swift po vydání nového alba The Tortured Poets Department ovládla...
RECENZE: Starej, na..anej dědek. Dokument o Petru Jandovi je polotovar
Premium K 80. narozeninám a zároveň 60 letům kariéry kapely Olympic se Petr Janda dočkal roztříštěného a...
Že my mladí stále něco řešíme? Ničíme generační traumata, říká Pam Rabbit
Premium Nerada škatulkuje lidi podle toho, jestli vyrůstali s internetem a mobilem, nebo bez nich. Je...
RECENZE: Dospívání lemují sex i alkohol, dosvědčují přisprostlé Sopranistky
To, že nejen pro děti a rodiny hraje Malá scéna Hudebního divadla Karlín, přesvědčují Sopranistky....
KVÍZ: Čórtův hrád, tam strašá. Co víte o Tajemství hradu v Karpatech?
Na prvního máje si můžete v televizi dopřát komediální klasiku Tajemství hradu v Karpatech. Pokud...